Tomáš Jodas
Manažer zahraničního obchodu
Tomáš Jodas pracuje v Albatros Media jako manažer zahraničního obchodu. Ve firmě působí 2 roky. Díky práci se podívá na spoustu míst po celém světě a poznává rozličné kultury.
Co obnáší vaše práce?
Jednoduše řečeno, naše tituly od českých a slovenských autorů nabízíme v zahraničí. Tituly prodáváme buď formou licence, tedy prodejem duševních práv, nebo formou koedice, což je tisk knihy v dané jazykové mutaci. Poté ji dodáme zákazníkovi.
Do kolika jazyků ty knížky překládáte?
My sami knížky nepřekládáme, zákazník nám posílá překlad a my mu knihy tiskneme.
Jaké netradiční překlady se k vám dostanou?
Knížky jsme už prodali do 46 světových jazyků. Z těch nejkurióznějších jde třeba o maltštinu, kterou mluví cca 400 000 lidí nebo arménštinu. Standardně vycházejí tituly v korejštině, japonštině, ruštině, čínštině, samozřejmě v angličtině pro USA a Velkou Británii. Myslím, že ten svět máme pěkně pokrytý (úsměv).
Potkáváte se osobně se zákazníky?
Tituly musíme našim zákazníkům prezentovat. V oddělení jsme na to 3. Každý měsíc se dostaneme buď na nějaký veletrh, nebo na zahraniční služební cestu.
„Setkávání se se zákazníky ze všech koutů světa mě na mojí práci baví nejvíc.“
Co vás na práci nejvíce baví?
Setkávání s jinými kulturami je pro mě nejvíc. Každý reaguje na naše tituly nějak jinak, což je zajímavé srovnání. Přesto se nám daří naše tituly vydávat do zemí, které jsou úplně jinak mentálně nastavené. Setkávání se se zákazníky ze všech koutů světa mě na mojí práci baví nejvíc.
Takže při práci procestujete kus světa?
Příští týden jsem v Číně, před měsícem jsem byl v Tokiu, chystám se do Švédska. Cestujeme pořád (úsměv).
Jak jste se dostal k práci pro Albatros Media?
Celý život dělám zahraniční obchod. Myslím, že technika zahraničního obchodu je pořád stejná. Je jedno, zda se jedná o strojírenské výrobky, které jsem prodával předtím, nebo o knížky. Ale faktem je, že produkt, který nabízím teď, je daleko příjemnější než ty, které jsem nabízel dříve.
Přestože mám ke knihám trošku osobní vztah, svým kolegyním říkám, aby se tomu bránily. Jakmile chcete protlačit něco, co se vám líbí, je to většinou na škodu samotnému obchodu.
Po cestě určitě máte spoustu času číst nové knížky.
To mám, ale upřímně, když jsem v letadle, tak se spíš dívám na filmy a nemám vůbec náladu si číst. Samozřejmě máme načtené všechny novinky, které nabízíme. Musíme odpovídat na otázky zákazníků, které jsou někdy záludné. Takže knížky čteme, ale já se na cestách snažím spíše relaxovat.
Co vám na vaší práci dává největší smysl?
Pravděpodobně to, že taková malá země, jako je ČR, má v oblasti knih takové renomé. Je to tedy hlavně díky našim ilustrátorům. Naše ilustrace jsou světově známé, a to je příjemný pocit. Ať jdu kamkoliv, lidé z našeho oboru znají Albatros Media a vědí, co děláme. To je opravdu příjemné.
S jakými odděleními se potkáváte nejvíce při vaší práci?
V rámci budovy se střetáváme hlavně s redakcemi, které tituly připravují. Hodně jsme ve vztahu se smluvně právním oddělením, protože titul, který podle nás bude vhodný pro zahraniční trh, je třeba smluvně ošetřit trošku jinak než na domácím trhu. Také přicházíme hodně do kontaktu s finančním úsekem, protože faktury, které vydáváme, jsou v eurech a dolarech. A z toho pramení různé problematiky týkající se DPH. S těmito odděleními spolupracujeme asi nejvíce.
„Kdykoliv se snažím „dobýt“ nový trh, tak mi v tom všichni fandí a nekladou mi žádné překážky. Když řeknu, že chci ověřit, jak je na tom třeba knižní trh v Mexiku, tak mi vedení vyjde vstříc.“
Jaké s nimi máte vztahy?
Já si nemohu stěžovat, vše je bezproblémové. Vždy se snažím všem vyjít vstříc.
A jaké máte vztahy v rámci vašeho oddělení?
Tam máme přímo rodinný vztah (smích).
Jaké největší výhody vidíte v práci pro Albatros Media?
Kdykoliv se snažím „dobýt“ nový trh, tak mi v tom všichni fandí a nekladou mi žádné překážky. Když řeknu, že chci ověřit, jak je na tom třeba knižní trh v Mexiku, tak mi vedení vyjde vstříc. I když je výsledek předem nejasný, není problém vyjet na veletrh do Mexika. To je hodně příjemné. A potom také banány ke svačině jsou fajn (smích).
Vidíte ve firmě naopak nějaké nevýhody?
V profesním životě mě dlouhodobě nic neštve (smích). Jen jak firma rychle roste, tak na některé věci není čas. Některé procesy začínají být problematické. Když třeba potřebujeme něco od IT oddělení, tak na ně nemůžu tlačit, protože musím stát ve frontě a počkat, až si na mě najdou čas. To je občas nepříjemné. Ale vím, že ti kluci se snaží, takže jim to ani nevyčítám.
„Specifické je pro nás to vlastenectví. Skutečně jsme hrdí na to, že nejsme součástí nějaké nadnárodní firmy, ale české. Prodáváme naše tituly, což znamená, že děláme jméno celé České republice.“
Jakými hodnotami, ať už psanými, nebo nepsanými, se tu řídíte?
Trošku jsem u našeho oddělení kritizoval vztah ke knížkám, ale tady je cítit na každém kroku. I kolegyně jsou skutečně hrdé, že dělají s knihami. Je znát, že lidé tady knihami žijí. To je asi takové pojítko mezi všemi lidmi, kteří tu pracují.
Napadne vás něco, co je specifické pro váš zahraniční obchod?
Specifické je pro nás to vlastenectví. Skutečně jsme hrdí na to, že nejsme součástí nějaké nadnárodní firmy, ale české. Prodáváme naše tituly, což znamená, že děláme jméno celé České republice. To je zajímavý efekt, se kterým jsem nepočítal.
Než jste zde začal pracovat, věděl jste, že existuje nějaký Albatros Media?
Ano, věděl, ale netušil jsem, že je tady zahraniční obchod na takové úrovni.
Takže až když jste sem přišel, tak jste teprve zjistil, jak obrovské to všechno je?
Předtím jsem nikdy nedělal s výrobkem, který by měl takový mezinárodní dosah, jako v Albatros Media.
Co vás baví ve volném čase, jakým způsobem relaxujete?
Ze sportovních aktivit mě baví plavání a cyklistika, z jiných pak hra na baskytaru, četba Graphic Novels a procházky po staré Praze.